MŮJ POHLED: Jsme jedna rodina!

stahnuti-hp-318-8-2009-011Projev Lucie Zajícové  v Brně

LUCIE ZAJÍCOVÁ, nezávislá kandidátka do Senátu na kandidátce Národní demokracie, během svého projevu na Moravském náměstí v Brně dne 20. srpna 2016 vyzdvihla význam rodiny jako základu státu.

*     *     *

Dobré odpoledne, vážení přátelé a občané mého rodného Brna,

Jmenuji se Lucie Zajícová, jsem občankou naší malé, ale milé vlasti, a hlavně jsem zodpovědnou matkou.

Nejsem politikem, ale občankou, která pozorně sleduje vývoj naší společnosti, naší země a naší politiky, a musím dodat že s velkým znepokojením. To je také důvod, proč jsem se rozhodla vstoupit do veřejného prostoru, a nechat slyšet i svůj hlas jako názor běžného občana. A jsem vděčná Národní demokracii, že i mně, obyčejné občance, k tomu dala prostor. Kandiduji jako nezávislá kandidátka do Senátu ČR na kandidátní listině Národní demokracie. I když v některých otázkách se úplně neztotožňuji s postojem ND, ve většině bodů program Národní demokracie s mým pohledem plně souzní.

A to především v otázce ochrany tradiční, přirozené rodiny, stejně jako ochrany přirozeného životního prostředí a prostoru pro lidi – tj. bez jedů a geneticky manipulovaných organismů a potravin. A bez totalitních projevů v řízení státu.

Je neoddiskutovatelným faktem, že rodina je základem každého lidského společenství. Zdálo se to natolik logické, přirozené a neotřesitelné, že jsme ani zvlášť nepřemýšleli nad opakovanou větou, že RODINA JE ZÁKLAD STÁTU. Logické proto, že jedině přirozené schéma rodiny – tj. muž, žena a potomstvo, zaručuje přirozenou prokreaci, a tím kontinuitu i národa. Logický byl ten článek i proto, že tradiční – přirozené schéma rodiny – otec a matka, jako sociální (pokud možno úplný a funkční) vzor a zázemí pro potomstvo, dává dětem prostor pro zdravý a přirozený vývoj v jedince bez frustrací, pochybností a nejistot.

A já jsem přesvědčena, že děti mají na přirozené rodinné zázemí, na milující maminku a tatínka PRÁVO!  A to minimálně po dobu jejich dětství a nezletilosti.

V této optice také se znepokojením sleduji vývoj posledních let na naší politické scéně. Dochází zde k masivnímu a nesmyslnému zadlužování našeho státu na úkor našich dětí a budoucích generací, přitom ve prospěch několika „šikovných“, kteří jsou u státní pokladny. Ti rozhodují, která naše aktiva, odkud, a kam (komu), a na jaké „inovativní“ projekty půjdou. Rozhodují ale i o tom, v jakém prostředí budou vyrůstat naše děti a s jakými hodnotami.

Současně totiž také pozorujeme nahrazování tradičních hodnot, přirozených člověku, jako je Láska, Zodpovědnost, Spolupráce, Tvořivost se smyslem pro Estetiku a za nepřirozené hodnoty jako Izolace – zvláště síťová, neopodstatněný Egoismus až Bezohlednost, Lenost – hlavně číst a přemýšlet, a na místo Tvoření a Invence se tlačí pohodlný Konzum a přitom se dává velký prostor Brutalitě a Nemravnosti – a to i ve veřejných komunikačních kanálech a v časech přístupných i dětem.

A tato politika má, podle mého názoru, rozkladný vliv na vývoj osobností našich dětí, na jejich chápání hodnot, a v důsledku způsobuje negativní vývoj celé naší společnosti. Proto bych ráda uvedla téma, které já považuji za základní a zásadní a to, že

RODINA JE ZÁKLAD STÁTU A STÁT JE POTŘEBA ŘÍDIT JAKO RODINU.

Někteří zázračně bohatí podnikatelé to ovšem tak nechápou, nebo to tak chápat nechtějí. Jednoho dne přijdou se zdánlivě zázračným nápadem, že chtějí a budou náš stát řídit jako firmu… Tuto svoji ideu, s minimální investicí 1 koblih na hlavu, pak nechají spolknout občanovi – voliči. Koblih i s navijákem. A občan zasycený koblihem a sliby už neuvažuje, že v této tézi by mohl být nějaký rozpor! Jaký rozpor?… Základní rozpor! Že totiž firmu zakládá její majitel k tomu, aby jemu generovala zisk, a to na úkor jeho zaměstnanců, kteří jsou všichni v podřízené pozici! A zaměstnanci plní jen to, co majitel firmy rozhodne, a bez výhrad.  Jsou za to placeni majitelem firmy.

A to je ve skutečnosti přesný opak našeho deklarovaného státního zřízení a ústavního pořádku, kde 3 rozdělené moci, výkonná, soudní a správní – a jako pojistka demokracie na sobě navzájem nezávislé – mají vykonávat státní moc a správu země a jejího společného majetku, v zájmu všech občanů země, jako jejich zaměstnanci! A občané je za tímto účelem platí!

Z toho plyne, že nápaditý podnikatel není majitelem ani ředitelem našeho státu, ale jeho zaměstnancem – a to ve smyslu naší Ústavy. Jako vládní činitel. Chová se však jako by byl majitel, a rozdává přitom z naší společné státní pokladny, která je přitom už dávno a dlouho a stále více v mínusu. A nejenom si přitom tunelem přes Brusel přiklání mnohamiliardové částky z naší společné pokladny – na které náhodou sedí, ale ještě dalšími mnohasetmiliardovými půjčkami na tyto finanční „operace“ – a na dluh! – zadlužuje stále více náš stát tak, že s úroky to nebudou schopny splatit už ani naše vnoučata! Půjčuje si naším jménem – naprosto nezodpovědně a bez zábran.

A k tomu ještě další náš zaměstnanec v této nápadité firmě – guvernér naší národní banky – také přidává skvělé nápady a mnoha sty miliard Kč intervenuje proti naší měně tak, že ji oslabí a my pak za 1 euro zaplatíme 27 Kč místo reálných 16-17 Kč. To pak pro nás všechny občany znamená, že my za zboží z dovozu, což je dnes téměř vše, včetně dovolených, zaplatíme o 60 % více, a reálná hodnota toho, co máme v peněžence, je o 60 % méně než má být! A zatímco „naši výrobci“ – čili vesměs cizí firmy – mají u nás levnou pracovní sílu, daňové úlevy, levné suroviny a technologie, většinu zisku z naší výroby si odvedou do svých firem v daňových rájích (viz přednáška doc. Švihlíkové).

Třešničkou na dortu pak je, jak pan guvernér ony na občanech ušetřené stovky miliard „dobře investuje“ – nakoupí za ně euro! – které tím naopak řádně posílí, a které přitom není ničím kryté. Místo toho, aby se choval s péčí řádného hospodáře a za „ušetřené“ stovky miliard zodpovědně nakoupil třeba zlato, nebo jiná reálná aktiva, jako to dělá např. Čína, USA, nebo Rusko.

Je tedy jasné, že pokud náš stát bude někdo řídit jako firmu, tak líp už bylo a bude jenom hůř, pokud to tak bude pokračovat!

Stát jako demokratickou společnost rovnoprávných občanů není možné řídit jako firmu! Protože ve firmě není rovnoprávnost!

Jediná možnost jak řídit stát, ve kterém mohou být lidé šťastní je řídit ho jako rodinu – tj. především zodpovědně ke všem jejím členům, spolupracovat navzájem – s respektem, láskou, úctou a důvěrou, bránit svobodu a bezpečnost pro všechny, s úctou k předcházejícím i budoucím generacím – tzn. nikoliv na dluh, a v přátelství a spolupráci se sousedy – tj. v míru.

To je jediná možnost, jak řídit stát – jako jednu rodinu.

Děkuji Vám za pozornost.

Brno, Moravské náměstí, 20. 8. 2016
Lucie Zajícová, nezávislá kandidátka na senátora v obvodu Brno-střed (č. 58) na kandidátce Národní demokracie